Cvičení patří do mého psího života už od malička. Páníčkové ze mě chtěli mít poslušného pejska a tak jsem musel vždycky poslouchat. Ze začátku mi to šlo velmi dobře. Základní povely typu Sedni, Lehni, Pusť a Zůstaň mi nedělaly vůbec žádný problem. Už se to ale nedá říct o povelu Ke mně. Pořad jsem zlobil, zlobim a zlobit budu. I když, teď už si svoje páníčky vychutnávám jen někdy.

Když mi bylo 5 měsíců, vzali mě páníčci na výcvikový pobyt retrievrů do Malého Ratmirova. Bylo tam hodně prima pejsků. Teprve tam jsem zjistil co všechno je potřeba umět, abych mezi ně zapadnul. Páníčci se taky rozhodli, že mě začnou připravovat na OVVRka- což jsou speciální retrivří zkoušky, které ověřují nasě přírozené schopností. Takže jsem cvičil například chůzi u nohy na voditku a bez něj, dohledávaní srnčích nožíček a aport z vody.

Celý rok do mě páníčci hustili poslušnost a aporty a stříleli mi z poplašňáku.

Nakonec jsem OVVR letos uspěšně složil. Dostal jsem skoro samé ohodnocení 4, což je největší počet bodů za každou disciplínu. Pouze aport z vody jsme s paničkou trochu pokazili. Potřeboval jsem se totiž nutně oklepat, panička to nějak zachrápala a tak jsem ten aport pustil. I přes tento nezdar jsem dostal 3 body. Nebylo to ale všechno. Panička se rozhodla, že tento výcvik mi nestačí a že se budeme připravovat na další, pokročilejší zkoušky. Takže teď cvičíme marking a handling, dokonce už jsem měl v puse i bažanta. Více informací o tom, jak jsem skládal zkoušky, naleznete zde

V červenci 2008 jsem absolvoval výcvikový pobyt pro pokročilé ve Vlkově. Protože jsem do té doby neměl v hubě zvěř, věnovali jsme celý týden nácviku aportu (mimo jiné se zvěři)