Už to začínalo být trochu nudné... Výcvik na stejném rybníku, procházky stejným lesem, pelíšek na stejném místě... Čekal jsem na další dobrodružství a panička mě nezklamala.

V pátek odpoledne jsem zahlédl velkou tašku v předsíni a věděl jsem, že se někam pojede. Nemohl jsem se toho dočkat, byl jsem hodně nervózní a pořád jsem se musel paničce připomínat, aby na mě náhodou nezapomněla. Aportoval jsem, co se dalo, spal u vstupních dveří a jen čekal, kdy se konečně někam pojede.

Nakonec jsme sedli do auta a někam vyrazili. Já a panička. Paráda. Zhruba za hodinku a půl jsme brzdili a já jsem šel očmuchat neznámé místo. Najednou mi naproti vyběhla krásná zlatá slečna. Zjistil jsem, že to je moje sestra, že se jmenuje Deborah a že se mnou jede někam dál na výlet. Byl jsem štěstím bez sebe, taková fešanda se mnou v kufru. Spolu s námi jela taky Deborky panička Simona a dvě rošťandy – Betty a Staska.

Pozdě večer jsme dorazili do Brna, kde na nás netrpělivě čekal Chunnda s paničkou. Já jsem byl šťastný jako blecha, bráchu jsem neviděl takovou dobu... Musel jsem mu představit ségru a taky povyprávět, co se za poslední měsíc přihodilo.

Ráno byla pěkná kosa. Ale nám to vůbec nevadilo. Šli jsme se vyběhat do lesa. Poté začaly přípravy na vystavování a šlo se na věc. Naše rozhodčí byla hodně důkladná, prohlížela každého pečlivě a posudek napsala taky dlouhý a moc pěkný. Konkurence byla obrovská, takže panička ani nedoufala v nějaké umístění. Ale my s Mončou jsme byli šikovní a vyběhali spolu nádherné třetí místo. Chvilku na to přišlo další obrovské překvapení – Chunny se stal vítězem své třídy. Gratulujeme. O kruh vedle měla svůj výstavní den i Deborka. Byla moc šikovná, stejně jako její panička Simona, ale rozhodčí zřejmě neměla svůj den a rozdala 10 fenám z 11 známku VD. Nevadí.

Další den opět začal výstavou. Počasí bylo ještě ošklivější než v sobotu, ale nedalo se nic dělat. Do kruhu se muselo. Tentokrát jsem skončil na krásném 4 místě, bráška na třetím a Debinka brala V2 res. CAC. Měli jsme z toho všichni obrovskou radost a moc jí a paničce gratulujeme.

Nakonec nastal čas rozloučit se a znovu se rozjet do svých pelíšků. Tak aspoň doufám, že se brzy znovu uvidíme.